Přinášíme Vám dva rozhovory z jedné výstavy. Povídali jsme si s fotografy Květou Závadovou a Pavlem Dufkem. Sešli jsme se ve vinárně U Anežky v Praze na vernisáži výstavy jejich fotografií. Výstava nese název „Okamžiky ulice“ a můžete ji navštívit od 7. října do 2. listopadu 2019 v Anežské ulici číslo 3 v Praze 1. Naše vzdělávací centrum ji podpořilo sponzorským darem.
Rozhovor s fotografem Pavlem Dufkem si můžete přečíst přímo zde. Rozhovor s fotografkou Květou Závadovou na Vás čeká na tomto odkazu.
Povídání s Pavlem Dufkem
1) Co fotíte nejraději?
Rád fotím lidi v jejich oblíbeném prostředí. Když jsou sami sebou. Žádné strojené pózy. Pro mě je cenné, když na fotografii alespoň trochu poznám, jaký ten člověk je nebo byl. Hodnota té fotografie se časem jen zvyšuje.
2) Jak jste se naučil fotit?
Fotil jsem asi jako každý doma. V mé době to bylo ještě na film. Ale když jsem začal brát fotografii víc vážně, zaplatil jsem si několik kurzů v Čechách i zahraničí. Jednalo se o ateliérovou a modelingovou footgrafií. Byl to nějaký trend v té době asi, nebo jsem jiné fotografy ani neznal. I když teď fotím jinak, stejně se mi některé věci z těch kurzů hodí.
3) Co Vás focení naučilo pro Váš život?
Pořád mě učí, být trpělivý a netlačit na pilu. Že být „na dně“ je vlastně osvobozující a dává to volnost, co můžu dělat. Ale je potřeba zvednout zadek a jít to udělat. Čekání nikam nevede.
4) Která je Vaše nejoblíbenější fotka? Co zobrazuje a co se Vám na ní líbí?
Líbí se mi minimalismus. Někdy se mi to podaří, někdy ne. Fotka na pozvánce na výstavu je i první fotka na výstavě. Ta se tomu blíží :-)) Ale to ukáže až čas, jak to bude. Za sebe ani nemám potřebu mít nejoblíbenější fotorgafii. Nenapíšu název žádné konkrétní fotografie. Ani jméno autora. Důležitější je pro mě originální vlastní tvorba jako celek.
5) Jsme vzdělávací centrum a proto mě také zajímá tato věc – chodil jste rád do školy?
Moc ne. To se možná nehodí psát. Chodil jsem do škol za dob komunismu. Rodiče ve straně nebyli. Tak se to občas nějak projevilo. Ze základky jsem mohl jít jen na učňák. Na obor, kam jsem nechtěl. Jdu na další otázku.
6) A bavilo by Vás teď chodit do školy? Pokud ano, která témata byste rád studovali?
Trochu školství sleduji. Spolupracoval jsem na jednom videu při hledání ředitelky na Praze 21. Byl to trochu punk, ale ohlas byl neskutečný. A díky tomu jsem se dostal do několika velkých skupin učitelů a škol. Ten přístup mnohých je dnes diametrálně jiný a skvělý. Dnes by mě to bavilo, ale to se už nevrátí. Možná by bavilo mě, učit posluchače.
7) A zpátky k fotkám. Focení je (mimo jiné) o hledání zajímavých pohledů na svět. Co na svých fotkách byste chtěl v budoucnu „hledat“ Vy?
Mě oslovují úplně obyčejná místa a každodenní lidé, kteří tam procházejí. Zachytit tam zajímavý, emotivní moment. Ukázat krásu všedních dní. Nehledat bombastické okamžiky, které už patrně stejně někdo vyfotil.
Mám rád hlášku z jednoho filmu: „krásné věci si o pozornost neříkají“.
8) Jaké jsou Vaše „fotografické“ plány?
Aktuálně pracuji na několika projektech souběžně. Chci tomu dát trochu čas a uvidím, co z těch foto souborů vznikne. Jeden projekt jsem dočasně pozastavil. Ale i to je součást mojí cesty.