Toto je 1. díl našeho článku. 2. díl na Vás čeká zde.

Média v posledních desetiletích čím dál častěji nazývají velké skupiny lidí jako generace X, Y nebo Z. Setkáváme se i s označeními jako třeba mileniálové, Husákovy děti, válečná generace a jiné. Tyto pojmy pronikají vedle médií a sociálních sítí již i do personalistiky, managementu, marketingu, psychologie a řady dalších odvětví. Připravili jsme si pro vás proto malý přehled, v němž se současným českým generacím podíváme na zoubek a pokusíme se shrnout jejich hlavní charakteristiku a vzájemné odlišnosti.

Jak chápat pojem generace?

Na úvod si musíme vysvětlit pojem generace. Tento termín pochází ze sociologie (vědy zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností) a označuje velkou skupinu osob, kteří se narodili, vyrůstali, a i další období svého života prožívali přibližně ve stejné době. Pojí je proto dobově (historicky a kulturně) podmíněný styl myšlení a jednání. Termín je víceméně totožný s označením vrstevníci nebo pokolení (druhý se zmíněných termínů se však používá spíše v genealogii).

Relativní pojem generace

Obecně platí, že do stejné generace patří lidé přibližně stejně staří. Termín generace je však pojem relativní a příslušnost do stejné generace je tak závislá na kontextu. Stejně jako u řady dalších společenských jevů existují výjimky – třeba příklady prarodičů a vnoučat, kteří jsou si myšlením a jednáním bližší, než nejen se svými vrstevníky (tedy vlastní generací), ale i než jsou si rodiče se svými vlastními potomky. Lidská společnost je totiž rozmanitá a s radostí odolává přísnému třídění do kategorií tím, že z nich vybočuje.

Tradiční použití pojmu generace

Kde se kromě příbuzenských svazků nejčastěji potkáme s termínem generace? Například v umění, kde označení generace vyjadřuje (spíše než věkovou blízkost) příslušnost ke stejnému uměleckému proudu vycházejícímu ze stejných myšlenkových předpokladů nebo estetického cítění.

Často bývá tento termín spojován i s myšlenkovými proudy, idejemi nebo filozofií jako takovou. Ve vědě – filozofii, sociologii, psychologii nebo historii – se tak mnohdy potkáváme s označením generace vedle termínů „škola“, „proud“ či „hnutí“.

Jelikož generaci zakládá myšlení vycházející ze stejných předpokladů, bývá spojována i s technologiemi (založenými na shodné úrovni řešení). Slýcháme tak například označení „generace počítačová“ nebo „generace automobilová“ či „generace internetová“.

Jak dlouho trvá jedna generace?

V historii a demografii se pojem generace využívá také k vymezení délky časového úseku. Počet uplynulých generací nám tak jednoduše řečeno říká, kolik času uplynulo mezi jednotlivými událostmi.

Trvání jedné generace odpovídá v přírodě, ale i u člověka, průměrné době mezi okamžikem vzniku jedince a okamžikem vzniku jeho potomka. U člověka se proto délka trvání jedné generace odvozuje od průměrného věku žen při porodu – jelikož tento věk v moderní společnosti stále roste, prodlužuje se i délka trvání jedné lidské generace. V posledních desetiletích (v ČR) nejprve z přibližně 20 let na 25 let, a dále téměř až ke 30 letům. Na světě se tak dnes současně potkávají 3, a díky prodlužování celkové průměrné délky lidského života, někdy i 4 generace.

Střetávání generací

Je logické a očividné, že každá z těchto generací má odlišné životní zkušenosti, myšlenkové postoje i vzorce jednání. Moderní vědy jako je sociologie nebo psychologie se snaží rozklíčovat základní charakteristiky současných generací ve snaze napomoci tak nejen jejich vzájemnému pochopení, ale především zlepšení mezigenerační komunikace soužití.

Z výsledků tohoto studia pak těží i praktické obory jako je marketing, management nebo personalistika, které se musí přizpůsobovat aktuální situaci na pracovním trhu. Vidíme dnes zcela zjevně, že každý jednotlivec (pracovník) je osobitý a dobrý manažer, který chce své zaměstnance motivovat a vést k co nejlepším výkonům (a současně pro něj vytvořit optimální pracovní prostředí), tuto rozmanitost respektuje a k lidem tak přistupuje individuálně a s ohledem na jejich osobité vlastnosti, schopnosti, zkušenosti a motivace. Stejně tak je očividné, že jednotlivé generace pracovníků se právě ve zkušenostech, pracovních návycích, způsobech myšlení, přístupu k řešení problémů, ale třeba i v motivaci, zásadně liší. Právě z těchto důvodů čím dál častěji slyšíme o označeních generací X, Y a Z, nebo o mileniálech a xeniálech apod. Pokud chcete i vy porozumět generaci svých dětí, vnoučat, rodičů nebo prarodičů, připravili jsme si pro vás stručný přehled základních charakteristik dnes nejčastěji zmiňovaných generací. Hodit se bude i vám, kteří chcete úspěšně řídit tým pracovníků, vybírat kvalifikované zaměstnance pro vaši firmu nebo efektivně oslovit své cílové zákazníky.