Jen tak po ránu přemýšlím …Od mala usilujeme o dokonalost a nějak jsem z toho zapomněli vyrůst 😊
Touha být dokonalá dcera, studentka… matka, zaměstnanec… šéfová, být dobrou manželkou, dát dětem do života maximum a dobrý vzor. Toužím, aby lidi byli kolem mě šťastní, spokojení, radostní…a nějak jsem zapomněla na sebe. Znáte to? Dost z nás ano.
Ten motor mě žene dopředu, ledacos se povedlo, vlastně dost se toho povedlo. Stálo to spoustu sil, úsilí, energie…
Jo, je to prima. Je to život.
Ale teď na prahu padesátky si říkám, jestli se to vše nedalo dělat s větší lehkostí, volností. Víc si užívat každého dne, přítomného okamžiku. Intuici střídat s rozumem, a ne to všechno hrnout přes myšlení, zda uspěju a budu dost dobrá.
Vychází mi z této úvahy, že život není ani těžký, ani lehký. Je takový, jaký si ho uděláme. Je na nás, čemu dáme prioritu, je na nás, na co si uděláme čas. Vymlouvání, na to není čas, mi s odstupem let připadá zbytečné. Čas je v našich rukou a štěstí si do velké míry přivoláme nebo odeženeme sami.
Vždyť i člověk, který nelpí na hmotných věcech, o kterém si můžeme soucitně říct „chudák“, může být šťastnější než uhlazený, navoněný podnikatel v super fáru, často na leasing 😊)), může prožívat nádherné okamžiky.
Je to o vnitřním nastavení, klidu, vášních. Je to o tom vyměnit negativní myšlení za pozitivní, je to o tom být tady a teď naplno. Dýchat z hluboka, pozorovat přírodu, ta nám napoví. Nechat se unášet intuicí, ta ví, jak na to.
Jo a vášeň tu si najděte, to fakt můžu jen a jen doporučit. A není to práce, nejsou to děti. Je to něco jen Vašeho, třeba pro okolí úplně zbytečného, nesmyslného… protože pravý význam znáte jen Vy. Vášeň vyrovná napětí, zažene smutek, doplní energii.
Jak ji hledat? Nebát se zkoušet nové věci. Neříkat, to pro mě není, nikdy jsem to neuměl, na to nemám vlohy. Vlohy máme na všechno, pro co se rozhodneme. Jedná se jen o nastavení v hlavě. Dobrá zpráva je, že ho můžeme přenastavit!
Jak to mám já? Po dvou absolutních vyčerpáních organismu a syndromu vyhoření, jsem se rozhodla… podotýkám jinak to nešlo, protože šlo vážné o mé zdraví, že budu malovat. Poprvé v životě jsem si nedávala žádné cíle. Prostě jen budu malovat. I přes to, že do teď jsem namalovala maximálně sluníčko a mráček na nebi.
A je to bomba. Je to ono. Je mi skvěle už jen při představě, že si připravuji štětce, objednávám plátna. Vymýšlím motiv 😊 Je to ono, je to moje vášeň, která mě zachránila před sebou samou, před dokonalostí, před stresem. Při malování jsme svobodná, ničím nelimitovaná, povinnosti a musy jsou mi vzdálené. Jen tak proplouvám a cestou sbírám to hezké pro duši, to hezké pro život, to hezké, co potkat mohu a často jsem to neviděla.
Vášeň je hozený kruh tonoucímu, vášeň je to, co v životě potřebujeme.
Přeji nám všem, ať si užíváme svou vášeň!
