Jiří Matěj Brůna vystudoval během 7 let 6 vysokých škol. Na svojí vizitku by si mohl nechat vytisknout: Ing. Bc. Jiří Matěj Brůna, DiS., C.M., MBA, MSc. Agentura Dobrý den jej zaregistrovala do české knihy rekordů jako člověka, který vystudoval nejvíce vysokých škol v nejkratší době. Přinášíme vám krátký rozhovor, který našemu blogu poskytl.

Jak byste sám sebe stručně představil?

Jako pražského patriota, který má zároveň celou řadu oblíbených míst mimo naše hlavní město. Stejně tak jsem hrdým Čechem a vlastencem, který však považuje za užitečné a nutné brát si pozitivní inspiraci i odjinud. Jestli na něco v životě stoprocentně věřím, tak je to určitá harmonie a rovnováha. Nejen mezi pracovním a osobním životem, o níž se v souvislosti s nastupující generací často mluví, ale také například mezi povrchnějšími a hlubšími stránkami života.

Řekněte nám, které školy a obory jste studoval a u kterých bylo studium souběžné.

Po maturitě na Obchodní akademie v Dušní ulici jsem studoval mezinárodní hospodářství na Vyšší odborné škole ekonomické v Praze – Karlíně. Po absolvování jsem studoval strategické řízení na Brno International Business School (The Nottingham Trent University) a souběžně s tím pak i podnikovou ekonomiku na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomie. Poté jsem začal studovat komerční inženýrství v průmyslu na Masarykově ústavu vyšších studií ČVUT a po jeho absolvování jsem pak ještě také částečně souběžně vystudoval MBA program na Central European Management Institute a MSc. program na LIGS University – obor lidské zdroje.

Souběžné studium musí být organizačně hodně náročné. Máte konkrétní doporučení a rady, jak si organizovat čas?

Asi to nebude nic objevného, ale rozhodně se vyplatí nenechávat vše na poslední chvíli. Je lepší plnit studijní úkoly systematicky a pravidelně, třeba i po menších časových úsecích, než potom nárazově. Hodně lidí říká, že nejvíce toho udělají pod tlakem. U někoho to tak možná funguje, tudíž to nikterak nerozporuji, ale moje osobní zkušenost je opačná.

Při tak širokém objemu studijních oborů je potřeba zorientovat se v obrovském množství informací, pracovat s nimi a zapamatovat si je. Máte své metody nebo triky, jak s velkým množstvím informací pracovat?

Obecnou pravdou je, že nejefektivnější učení je takové, kdy dotyčný vlastně ani nemá pocit, že se učí. Jinak si myslím, že není dobré se cokoliv učit jako telefonní seznam, to znamená izolovaně, bez jakéhokoliv kontextu, nýbrž je třeba snažit se jednotlivé informace dávat si do souvislostí a dané poznatky postupně propojovat. Jako příběh. Čtenáři z řad studujících mi možná potvrdí, že když se pak probírají tématy ke zkoušce, po čase zjistí, jak moc se někdy dané okruhy otázek prolínají.

Co se Vám na studiu líbí? Proč Vás lákalo tolik škol najednou?

Na studiu je fajn skutečnost, že co se člověk naučí, to mu nikdo nemůže vzít, na rozdíl od materiálních věcí. Samozřejmě druhým dechem musím z vlastní zkušenosti dodat, že procesy učení a zapomínání vždycky spolu půjdou ruku v ruce. Někdo může namítnout, že stejné informace, jež se student dozví ve škole, není v dnešní době problémem pořídit na internetu, a to nesrovnatelně rychleji a při vynaložení podstatně menšího úsilí. To je sice pravda, ale zapomíná se na významnou přidanou hodnotu spočívající v osobním kontaktu, jak s vyučujícími, tak i s kolegy-spolužáky. Během těch let strávených v různých školách jsem tak poznal řadu zajímavých lidí, které bych jinak nepotkal, což také vnímám jako jeden z hlavních přínosů své exkurze napříč různými vzdělávacími institucemi. Původně jsem samozřejmě neplánoval, že těch škol bude tolik, spíše to tak nějak vyplynulo ze situace.

Které obory a témata vás nejvíce bavily, zaujaly nebo dokonce „osobně zasáhly“ a proč?

To se průběžně hodně měnilo například podle toho, které z předmětů byly pro mě nové. Takže chvíli to byl marketing, pak třeba psychologie, na další škole interkulturní management, jinde zase informační systémy. Klíčovou roli v tom téměř vždy hrála osoba vyučujícího, tedy zejména to, jak dokázal pro daný předmět nadchnout i studenty, včetně mě.

Jakou znalost, schopnost, dovednost, kterou jste získal při studiu, považujete za nejdůležitější pro Váš soukromý i pracovní život?

Z mého pohledu bylo nejpřínosnějším získání určitého nadhledu. Tím, že jsem měl možnost studovat školy nejrůznějšího typu, tak vím, jak je ošidné zevšeobecňování typu: „tyto školy jsou náročné“, „na těchto vystuduje každý“, apod. Stejně tak se na školách člověk setká s různými názorovými proudy týkajících se rozličných témat, což by mělo vést a věřím, že to tak u mě skutečně je, k jisté toleranci a respektu k jinému pohledu na věc, což je užitečné jak pro běžný, tak i pracovní život. Specifické odborné znalosti, které je vždycky potřeba vyzkoušet a konfrontovat v reálu, řadím až na další místa.

Během studia jste si také sám vydělával. Jaké brigády / profese / práce to byly?

Za onu dobu jsem jich vystřídal také poměrně dost. Nejdéle jsem se věnoval zpracování informací v kvalitativním marketingovém výzkumu, kdy se z původně měsíční brigády vyklubala cca sedmiletá spolupráce. Konkrétně jsem vytvořil vlastní metodu zpracování dat pro účely skupinových diskusí, která výzkumným pracovníkům znatelně šetří čas. Pracoval jsem například také na správním oddělení leasingové společnosti nejmenované automobilky. Krátce jsem si také vyzkoušel roli učitele na střední škole, anebo jsem působil jako specialista pro firemní finanční analýzy. Vzpomínám si i na úplně první brigádu, kdy jsem dělal tazatele výzkumů veřejného mínění.

Láká Vás další studium? Pokud ano – jaké?

Upřímně řečeno, formálního studia jsem si užil poměrně do sytosti, takže mě do budoucna láká spíše vzdělávání neformální, kterému přisuzuji také patřičný význam a smysl. Existuje řada oborů, například sociologie, historie, pedagogika, média a jiné, které mě zajímají a o nichž si rád něco přečtu, ale popravdě bych je asi na vysoké škole studovat nechtěl. Zároveň ale připouštím, že možná někdy v budoucnu změním názor.

Na jakých projektech pracujete nyní?

Pracovních aktivit a projektů mám více. Věnuji se výzkumné činnosti v marketingu, vedle toho externě spolupracuji s jedním vzdělávacím institutem. Zajímají mě i veřejně prospěšné projekty, především pokud se nějakým způsobem dotýkají vzdělávání, ke kterému snad mám alespoň nepatrně co říci. Z poslední doby jsem byl zapojen například do vzniku konceptu reagujícího na společenský fenomén odkládání rodičovství s názvem ´tlupy.cz´. Pak mě také naplňuje dělit se o získané poznatky z oblasti školství, a tak pravidelně autorsky přispívám známému portálu ´rodina.cz´, příležitostně pak i řadě jiných médií nejrůznějšího zaměření.

Jaké máte plány do budoucna? Jaké povolání Vás nejvíce láká?

Rád bych se i v budoucnu věnoval činnostem, které budou mít co do činění se vzděláváním, přičemž nechávám tak trochu volný průběh tomu, v jaké formě to bude, podobně jako jsem činil v rámci své studijní pouti. V každém případě potřebuji mít pocit, že má daná práce smysl. V soukromém životě bych se chtěl v následujících letech už přece jen trochu ´usadit´.

A čím jste si přál být v dětství?

Popelářem, trafikantem, fotbalistou, účetním, učitelem, …

Vaše oblíbená kniha / film / hudba?

Mám rád knížky od Arthura Haileyho, třeba ´Hotel´ nebo ´Letiště´. Líbí se mi i popularizační a čtivé knihy z různých oborů, které vedou k určitému zamyšlení, př. Jana Kellera z oblasti sociologie, Jana Hnízdila z oblasti celostní medicíny, apod. Nevyhýbám se ani čtení poezie, ze současných básníků u mě vede samozřejmě strýc Jiří Brůna 🙂 Oblíbeným filmem je pro mě Forrest Gump, ale mám rád i české komedie, které si na nic nehrají. Z hudby pak britský pop-rock 90. let, tedy hlavně Oasis, Blur, Pulp. Ale je toho víc, co si rád opakovaně poslechnu – R.E.M., Coldplay, Bowling for soup, z domácích (včetně slovenských) interpretů třeba Anetu Langerovou, Horkýže Slíže nebo IMT Smile.