Exekuční srážky se provádějí z čisté mzdy, tj. mzdy po odečtení daně z příjmu a odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Změny částek životního minima a normativních nákladů na bydlení používaných pro výpočet se zpravidla aktualizují na začátku roku. V letošním roce nelze vyloučit, že ke změně dojde znovu. Již delší dobu se totiž vede diskuse o navýšení životního minima. Ačkoliv se pro odpor Ministerstva financí nepodařilo minimum zvýšit s počátkem roku, je možné, že k tomu dojde ještě v průběhu roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí se chystá životní a existenční minimum navyšovat od března. Normativní náklady bydlení na počátku roku zvýšeny byly, tentokrát nařízením vlády ze dne 20. prosince 2019. Od 1. června 2019 také došlo k navýšení tzv. základní částky, nad níž může být srážka provedena bez omezení, a to na dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení.

	od 1. června 2019	2020
Životní minimum	3.410,00 Kč	3.410,00 Kč
Normativní náklady na bydlení	6.233,00 Kč	6.502,00 Kč
Součet životního minima a normativních nákladů na bydlení	9.643,00 Kč	9.912,00 Kč
Nezabavitelná částka na povinného (tj. 2/3 ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení)	6.428,67 Kč	6.608,00 Kč
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu (tj. ¼ z nezabavitelné částky na povinného)	1.607,17 Kč	1.652,00 Kč
Částka, nad kterou je možné srazit zbytek čisté mzdy bez omezení	19.286,00 Kč	19.824,00 Kč

V jakých právních předpisech je možné tato čísla dohledat?

• Výpočet nezabavitelné částky vychází z postupu stanoveného v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Nařízení uvádí, že nezabavitelná částka na povinného je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima a normativních nákladů na jednu osobu (viz § 1 odst. 1 nařízení). Nezabavitelná částka na manžela povinného se stanoví jako jedna čtvrtina z nezabavitelné částky na povinného (viz § 1 odst. 2 nařízení), a to i když má samostatný příjem. Dále nařízení uvádí, že u společně vyživovaného dítěte se započítává jedna čtvrtina u každého z manželů zvlášť.
• Částka životního minima je stanovena zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Pro rok 2020 se jedná o životní minimum jednotlivce ve výši 3.410,00 Kč (viz § 2 zákona), obdobně jako v roce 2019 a 2018.
• Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu pro rok 2020 byla zveřejněna v nařízení vlády č. 349/2019 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva a částek normativních nákladů na bydlení z 20. prosince 2019. V § 2 nařízení se pak nachází částky normativních nákladů na bydlení, přičemž pro potřeby výpočtu srážek ze mzdy se používá částka stanovená pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. V roce 2020 se jedná o částku ve výši 6.502,00 Kč.
• Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Tato částka aktuálně (od 1. června 2019) činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, je tedy aktuálně ve výši 19.824,00 Kč.

Při výpočtu exekučních srážek postupujeme následovně:

1. Od čisté mzdy odečteme nezabavitelné částky, a to na povinného (6.608,00 Kč), případně také manžela a každé dítě (na každého z nich 1.652,00 Kč).
2. Rozdíl čisté mzdy a nezabavitelné částky, která se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, se poté porovnává se dvojnásobkem základní částky, tj. dvojnásobkem součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení (19.824,00 Kč)
3. Rozdíl mezi čistou mzdou a celkovou nezabavitelnou částku
   1. Je roven nebo nižší než 19.824,00 Kč: pak se zaokrouhlí směrem dolů na celé koruny na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na tři třetiny. Třetí třetina se vyplatí povinnému. Druhá třetina se vyplatí také povinnému, ale pouze v případě, že neexistují přednostní pohledávky. Jinak je druhá třetina určena na úhradu přednostních pohledávek. První třetina je určena na úhradu nepřednostních pohledávek, případně i těch přednostních v případě, že k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina.
   1. Je vyšší než 19.824,00 Kč: pak se rozdíl mezi čistou mzdou zaměstnance srazí bez omezení. Částka 19.824 je přímo dělitelná třemi, jedna třetina této částky je 6.608,00 Kč. První třetina se vyplatí dlužníkovi, druhá třetina také, neexistují-li přednostní pohledávky, jinak slouží spolu s částkou sraženou bez omezení k úhradě přednostní pohledávky. Z první třetiny bude uspokojena nepřednostní pohledávka. Pokud neexistovala přednostní pohledávka, bude pro uspokojení nepřednostní pohledávky použita i částka, kterou lze dlužníkovi srazit bez omezení.

Vede-li se exekuce pro pohledávky výživného, uspokojí se bez ohledu na pořadí ze druhé třetiny nejprve pohledávka výživného a následně teprve ostatní přednostní pohledávky podle pořadí doručení rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí plátci mzdy.

Pokud Vás zajímají praktické příklady k tomuto tématu. Podívejte se na náš další článek – Praktické příklady výpočtu exekučních srážek ze mzdy zaměstnanců v roce 2020.