Exekuční srážka ze mzdy se provádí u zdroje, což znamená, že odpovědnost za správně provedenou srážku nese mzdová účtárna zaměstnavatele. S rostoucím počtem exekucí se snadno může stát, že se v praxi s prováděním srážek ze mzdy setkáte.

Způsob provádění exekučních srážek ze mzdy je stanoven v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a prováděcím nařízení vlády č. 595/2006 Sb., nařízení o nezabavitelných částkách.

Kromě mzdy podléhají srážkám také jiné příjmy, zejména:

• náhrada mzdy, platu a odměna z dohod konaných mimo pracovní poměr
• nemocenské
• peněžitá pomoc v mateřství
• důchod
• stipendium
• podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci
• odstupné či obdobné plnění poskytované v souvislosti s ukončením zaměstnání
• náhrada za ztrátu výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a po dobu skončení dočasné pracovní neschopnosti
• a další specifické příjmy uvedené v § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu

Exekucí srážkami však nelze postihnout uvedené příjmy:

• dávky pomoci v hmotné nouzi
• jednorázové dávky sociální podpory
• příspěvek na bydlení
• dávky sociální péče

Srážky jsou u zaměstnavatele provedeny z čisté mzdy zaměstnance, tj. po odečtení zálohy na daň z příjmů, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to ještě před výplatou mzdy. Po sražení je částka zpravidla vyplacena přímo oprávněnému.

Nejprve je nutno stanovit součet životního minima a normativních nákladů na bydlení, z nichž se vypočte nezabavitelná částka. Životní minimum v roce 2018 činí 3.410,00 Kč, normativní náklady na bydlení činí 5.928,00 Kč. Součet životního minima a normativních nákladů na bydlení je potom letos ve výši 9.338,00 Kč.

Dále je nutno určit částku, která tvoří nezabavitelnou částku. Nezabavitelná částka se skládá ze součtu nezabavitelné částky na povinného (ve výši 2/3 součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení) a nezabavitelných částek za každou vyživovanou osobu (za každou vyživovanou osobu náleží dlužníkovi 1/4 jeho nezabavitelného minima).

Za vyživované osoby se považují zejména manžel povinného (bez ohledu na to, zda má vlastní příjem), nezaopatřené dítě a případně další osoby na základě vyživovací povinnosti stanovené soudem (typicky bývalý manžel povinného).

Nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na každou vyživovanou osobu, se při výpočtech zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Výpočet srážek probíhá následovně:

Od čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka.

a) Rozdíl je roven nebo nižší než 9.338,00 Kč
Tento rozdíl se zaokrouhlí směrem dolů na celé koruny na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na tři třetiny. Třetí třetina se vyplatí povinnému dlužníkovi. Druhá třetina náleží dlužníkovi, pokud neexistují přednostní pohledávky, jinak slouží na úhradu přednostních pohledávek. První třetina je určena na úhradu nepřednostních pohledávek, případně také přednostních, nepostačuje-li k jejich úhradě druhá třetina a byla-li taková přednostní pohledávka doručena plátci mzdy jako první v pořadí.

b) Rozdíl je vyšší než 9.338,00 Kč
Rozdíl mezi čistou mzdou zaměstnance a částkou 9.338,00 Kč se srazí bez omezení. Následně dojde k zaokrouhlení částky 9.338,00 Kč na celé koruny dolů na částku dělitelnou třemi, tj. na částku 9.336,00 Kč. Tato částka se rozdělí na tři třetiny po 3.112,00 Kč. Třetí třetina se vyplatí dlužníkovi (vč. 2 Kč, které vznikly zaokrouhlením). Druhá třetina náleží dlužníkovi, pokud neexistují přednostní pohledávky, jinak slouží spolu s částkou sraženou bez omezení k úhradě přednostní pohledávky. Z první třetiny bude uspokojena nepřednostní pohledávka, a pokud by neexistovala pohledávka přednostní doručená jako první v pořadí, bude k této třetině pro uspokojení nepřednostní pohledávky připočtena také částka, která bude dlužníkovi sražena bez omezení (tj. rozdíl mezi čistou mzdou a částkou 9.338,00 Kč).

Co jsou to přednostní pohledávky? Jedná se o pohledávky, k jejichž uspokojení slouží samostatná třetina. Jsou taxativně vymezeny v § 279 občanského soudního řádu.
Jedná se o:

• pohledávky výživného
• pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo úmyslnými trestnými činy
• pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského, důchodového a úrazového pojištění
• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění
• příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče
• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách sociální podpory
• pohledávky regresivní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění
• pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v prvních čtrnácti kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Mechanismus výpočtu srážek ze mzdy může znít složitě. Proto si příště uvedeme praktické příklady výpočtu.