Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem. 

Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 9. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění, vyjmenovaných v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

1. přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a
2. odvádí pojistné podle zákona, tedy:

• alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2026 hodnota minimální mzdy 22 400 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části podle § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., například pokud je zaměstnanec nemocen nebo
• z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny

Zaměstnancem českého zaměstnavatele (a zároveň účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění, například s právem volby zdravotní pojišťovny) je při splnění zákonných podmínek i:

• osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo také ze Spojeného království, postupující podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009
• osoba postupující podle podmínek dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, vztahující se i na oblast zdravotního pojištění (takové smlouvy byly uzavřeny například s Albánií, Tuniskem, Sýrií nebo s Bosnou a Hercegovinou)
• cizinec z tzv. třetí země, tedy mimo státy uvedené v předcházejících dvou odrážkách

Pohledávky versus závazky

Protože je povinností plátců hradit (mimo výjimek) pojistné zdravotní pojišťovně, mohou se ocitnout v situaci, kdy budou z finančního hlediska vykazovat přeplatek na pojistném na straně jedné nebo naopak se mohou stát dlužníky systému veřejného zdravotního pojištění na straně druhé. Při průběžném hrazení pojistného dočasně vznikají kladné i záporné výkyvy v saldu plátce, které však nelze považovat za zjištěný přeplatek.

Postup při přeplatku na pojistném

Nejčastější příčinou vzniku přeplatku na pojistném u zaměstnavatele je situace, kdy zaměstnanec neoznámí nebo opožděně oznámí zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny.

V takovém případě by měl zaměstnavatel neprodleně vypočítat a odvést celkové dlužné pojistné té zdravotní pojišťovně, které měly jednotlivé platby správně náležet, tedy i mimo běžnou měsíční platbu pojistného. Není důvod vyčkávat až na vrácení přeplatku od druhé zdravotní pojišťovny nebo na nejbližší termín pro běžnou platbu, neboť teprve úhradou dluhu na pojistném v plné výši přestává běžet penále.

Současně s úhradou dlužného pojistného je důležitou povinností zaměstnavatele oznámit se zpětnou platností přihlášení, resp. odhlášení zaměstnance u dotčených zdravotních pojišťoven prostřednictvím kódů „P“ a „O“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, podávaném již výhradně elektronickou formou. 

U té zdravotní pojišťovny, které bylo pojistné po určité období hrazeno nesprávně, vzniká přeplatek, o jehož vrácení zaměstnavatel požádá. Přeplatek, na který má zaměstnavatel nárok, je zdravotní pojišťovna povinna vrátit v rámci měsíční lhůty. Jestliže má zaměstnavatel aktuálně nějaké dluhy (například dlužné pojistné z dřívějška), použije se, resp. lze použít, přeplatku na úhradu celé výše nebo části takové pohledávky zdravotní pojišťovny. Připomínáme, že přeplatek může vzniknout i na penále.

Jiným důvodem vzniku přeplatku na pojistném může být situace, kdy zaměstnavatel chybně stanoví vyměřovací základ, typicky zahrnutím zúčtovaného plnění do vyměřovacího základu zaměstnance, přičemž toto plnění odvodu pojistného nepodléhá.

Vznik nedoplatku na pojistném u zaměstnavatele

Prvořadým úkolem zaměstnavatele je správně stanovit vyměřovací základ (tedy včetně započtení všech položek příjmu podléhajících povinnosti placení pojistného) a včas uhradit příslušnou částku na účet určený zdravotní pojišťovnou pro hromadné plátce pojistného. Z tohoto důvodu je kontrolní činnost zdravotních pojišťoven je primárně zaměřena na to, zda zaměstnavatelé správným způsobem vypočítají a následně odvedou za zaměstnance zdravotní pojišťovně pojistné podle zákona.   

Zaměstnavatel se stane dlužníkem nejčastěji z těchto důvodů:

1. v důsledku neoznámení (opožděného oznámení) změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem, jak je výše uvedeno,
2. nezahrnutím zúčtovaného plnění do vyměřovacího základu zaměstnance,    
3. neplacením pojistného podle zákona.

Důsledkem existence dluhu na pojistném je vznik penále. 

Opatření zdravotní pojišťovny při uplatňování pohledávek v rámci zákonné lhůty

Když zdravotní pojišťovna zjistí, že zaměstnavatel nehradí pojistné podle, uplatňuje zpravidla tyto postupy:

1. kontaktuje zaměstnavatele a uvědomí jej o existenci pohledávky na pojistném, což za příslušný kalendářní měsíc vyplyne z podaného Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele a nesprávně provedené (resp. neprovedené) platby. Je to prvotní upozornění a výzva k dobrovolné úhradě evidovaného dluhu zaměstnavatele, ke kterému však mohlo dojít třeba neúmyslnou chybou nebo nedopatřením.
2. na základě údajů v informačním systému zašle zaměstnavateli vyúčtování pohledávek a plateb, v této fázi taktéž s tím záměrem, aby dlužník své závazky vůči zdravotní pojišťovně dobrovolně vyrovnal.
3. provede u zaměstnavatele kontrolu.

Pokud však zaměstnavatel-dlužník na tyto relevantní postupy konstruktivně nereaguje, zahájí zdravotní pojišťovna v předmětné záležitosti správní řízení a následně vystaví platební výměr. Alternativně může využít institut výkazu nedoplatků.

Veškeré úkony provádějí zdravotní pojišťovny v rámci lhůty pro předepsání a vymáhání pohledávek, která je od 1. ledna 2026 šestiletá.

Postupná úhrada dluhu

Pokud zaměstnavatel momentálně nemá finanční prostředky na úhradu celé částky dlužného pojistného, může požádat zdravotní pojišťovnu o jeho uhrazení ve splátkách. Zdravotní pojišťovny vycházejí v tomto směru dlužníkům vstříc, pokud však třeba nemají negativní zkušenosti s povolením splátek v minulosti.

Promíjení penále ve zdravotním pojištění

O prominutí vyčísleného penále lze požádat v kterékoli fázi řízení, tedy již bezprostředně po zaslání vyúčtování anebo také až po doručení takzvaného exekučního titulu, kterými jsou, jak je výše uvedeno, platební výměr nebo výkaz nedoplatků. Podáním žádosti o odstranění tvrdosti (prominutí penále) dává plátce zdravotní pojišťovně na vědomí, že nenamítá správnosti vyměřeného penále co do důvodu a výše. V těchto případech je však velmi důležité dodržet lhůtu pro podání žádosti, která je od obdržení sdělení v papírové nebo elektronické podobě u:

• platebního výměru patnáctidenní
• výkazu nedoplatků osmidenní

Upozorňujeme, že na prominutí penále není „právní nárok“ a je tedy vstřícným krokem zdravotní pojišťovny či projevem její dobré vůle, pokud žadateli (třeba jen částečně) vyhoví. 

Zdravotní pojišťovny nevymáhají nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu aktuálně nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné zdravotní pojišťovny 200 Kč. Tyto nízké dlužné částky se však v rámci lhůty pro předepsání pohledávek připočítají k případně dalšímu nově vzniklému dluhu na pojistném. Odlišně postupují zdravotní pojišťovny u evidovaného penále, které se nepředepíše tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu 200 Kč za jeden kalendářní rok.