Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečení odvodu pojistného za zaměstnance při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy) 22 400 Kč za předpokladu, že se na zaměstnanou osobu tato povinnost vztahuje.

Naopak, právní úpravou zdravotního pojištění jsou konkrétně definováni zaměstnanci, u kterých nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen. Ze skutečné výše příjmu, tedy v roce 2026 i nižšího než 22 400 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

• má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 22 400 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky alespoň 22 400 Kč dosaženo – v tomto případě je nutno mezi zaměstnavateli výši příjmu navzájem průběžně dokladovat) nebo
• zaměstnanec je současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 3 306 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo
• zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát

Zaměstnavatel musí při příjmu nižším než minimální mzda vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance vztahuje zákonná výjimka, a pojistné tudíž nemusí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud zaměstnavatel neprovádí dopočet do zákonného minima a tedy odvádí pojistné z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ, případně nižšího než poměrná část tohoto minima, musí mít k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje. Tento doklad předkládá i kontrole ze zdravotní pojišťovny.

U pracovní smlouvy se odvádí pojistné při jakémkoli příjmu, avšak u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 500 Kč a u dohody provedení práce při příjmu nejméně 12 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Příklady

V následujícím textu si formou příkladů na základě dotazů z praxe předvedeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2026, kdy vyměřovacím základem zaměstnance bude skutečná výše dosaženého příjmu, tedy bez dopočtu.

Jak se přihlašuje pracovní smlouva malého rozsahu uzavřená s poživatelkou vdovského důchodu od 27. 3.?

• Jedná se o fyzický nástup do zaměstnání, ale příjem pravděpodobně nedosáhne za březen 4 500 Kč. Zřejmě až za duben bude přes 4 500 Kč, což ale bude zjištěno až při zpracování mzdy za duben. Je možné zaměstnance přihlásit hned od 27. 3.?

• Z hlediska přihlášení u zdravotní pojišťovny platí v případě sjednání pracovní smlouvy následující:
• a) zaměstnanec se v rámci zákonné osmidenní lhůty přihlašuje ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je datum uvedené v pracovní smlouvě, což může být třeba státní svátek
• b) pojistné se odvádí z každé částky příjmu, u pracovní smlouvy nehraje rozhodná částka příjmu 4 500 Kč žádnou roli

• jelikož zaměstnankyně patří mezi výjimky uvedené v § 3 odst. 8 písm. d) z. č. 592/1992 Sb., odvádí zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu, dopočet se neprovádí. 

Částka 4 500 Kč má význam nejčastěji tehdy, když se jedná o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele.

Ve zdravotním pojištění se neřeší problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, ale pro vznik zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele rozhoduje (například právě u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.

Zaměstnankyně (starobní důchodce) pracuje na dohodu o pracovní činnosti, a to 5 dnů v týdnu, 3 hod./den. Pokud by odpracovala menší počet dnů, a tedy i hodin, bude se to považovat za čerpání neplaceného volna s dopočítáním zdravotního pojištění a pokud ano, z jaké částky by se dopočítávalo, když se jedná o starobního důchodce?

• Od 1. 1. 2015 se v případě poskytnutého neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci již nedopočítává žádné pojistné. To znamená, že vyměřovacím základem zaměstnankyně bude skutečně dosažený příjem, pokud bude u dohody o pracovní činnosti činit alespoň 4 500 Kč. Kdyby příjem nedosáhl 4 500 Kč, tak osoba jako zaměstnanec nebude přihlášena a žádné pojistné se odvádět nebude. Pokud by při trvající dohodě poklesl v některém kalendářním měsíci příjem pod 4 500 Kč, musela by být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena, i když má vyřešené zdravotní pojištění jako poživatel důchodu – osoba, za kterou platí pojistné stát.

• Zaměstnavatel tedy nebude provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, jelikož se jedná o výše uvedenou zákonnou výjimku v § 3 odst. 8 písm. d) z. č. 592/1992 Sb.

Student, se kterým byla uzavřena dohoda o provedení práce od 8. 1. do 28. 2. s hodinovou sazbou 120 Kč, v lednu odpracoval 50 hodin (odměna 6 000 Kč) a v únoru 60 hodin (odměna 7 200 Kč). Odměny za oba měsíce mu budou vyplaceny až ve výplatě za únor, protože za leden neodevzdal včas výkaz práce. Bude se za měsíc únor platit zdravotní pojištění z částky 13 200 Kč nebo je možné, na základě výkazů práce, posuzovat částky za jednotlivé měsíce samostatně a tím pádem pojištění neodvádět?

• Rozhodným obdobím pro placení pojistného je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc a vyměřovacím základem je úhrn příjmů za příslušný kalendářní měsíc. Za měsíc leden nebyl zúčtován žádný příjem. Takže pokud je reálně do února zúčtován na základě dohody o provedení práce příjem 13 200 Kč, podléhá tento odvodu pojistného (bez dopočtu do minima, jelikož se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát), student bude jako zaměstnanec přihlášen na měsíc únor.

Zaměstnanec je evidován na úřadě práce a u zaměstnavatele pracuje na dohodu o pracovní činnosti. Za leden dosáhla odměna z této dohody 7 920 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V únoru zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na úřadě práce ke dni 23. 1. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 24. 1. do 31. 1., nebo je pokrytý již celý měsíc leden?

• Za měsíc leden musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 8 kalendářních dnů, kdy registrace uchazeče o zaměstnání již netrvala, zaměstnanec tedy již nebyl veden u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které hradí pojistné stát. Tato poměrná část minima, která musí být při odvodu pojistného dodržena, se vypočte jako [(8:31) x 22 400] a bez zaokrouhlování činí 5 780,64 Kč. Jelikož byl příjem neboli vyměřovací základ za leden 7 920 Kč (tedy zúčtovaný příjem převyšuje poměrnou část minima 5 780,64 Kč), je za tento měsíc zajištěn odvod pojistného podle zákona, žádný dopočet se neprovádí.

Do organizace nastoupila zaměstnankyně, která předložila Posudek o invaliditě, jde o invaliditu 1. stupně. Účetní k posudku nepřihlíží, vyčká až na rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně. Zaměstnankyně sdělila, že jí důchod bude přiznán, ale žádné peníze jí nebudou vyplaceny, jelikož jí chybí odpracované roky. Co se týká zdravotního pojištění, je tato osoba v kategorii hrazené státem? Dopočítává se v případě nízkého příjmu pojistné do minima? 

• Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance rozhoduje přiznání důchodu Českou správou sociálního zabezpečení. Podle § 7 odst. 1 písm. b) z. č. 48/1997 Sb. se za poživatele důchodu pro účely tohoto zákona považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. To znamená, že pokud příjem zaměstnankyně nedosáhne minimální mzdy, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu, dopočet do minima se neprovádí.

Vždy s dokladem  

Pokud odvádíte za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je zákonem určené minimum, pak vždy musíte mít doklad, na jehož základě takto postupujete. V opačném případě, tedy pokud takovým dokladem nedisponujete, pak vždy provádíte příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonem určeného minima.