Aby byl student střední školy osobou, za kterou platí pojistné stát, musí být příslušná škola zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Kdyby v tomto rejstříku zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát za něj pojistné neplatí.

Z hlediska posuzování nezaopatřenosti platí při studiu na střední škole tato výjimka. Student střední školy (třebaže zapsané v příslušném rejstříku) není nezaopatřeným dítětem, tedy není osobou, za kterou platí pojistné stát v situaci, kdy se jedná o dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li současně výdělečně činný nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

U vysokoškolského studia taková podmínka neplatí; zde nerozhoduje forma studia, neboť na vysoké škole lze studovat ve třech formách studia: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program), není ani podstatné, jestli studuje na vysoké škole univerzitní nebo neuniverzitní, veřejné, soukromé, nebo státní.

Přerušení studia a kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát

Doba přerušení studia na střední nebo vysoké škole není považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání, to znamená, že tato osoba nebude v době přerušení studia nezaopatřeným dítětem a po tuto dobu nebude za ni plátcem pojistného stát.

 Pokud dojde u dítěte k přerušení studia na střední nebo vysoké škole z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží zdravotní pojišťovně potvrzení ošetřujícího lékaře, že v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat, může být provedeno zařazení mezi nezaopatřené děti, za které platí pojistné stát. Novým potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, dokdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium, a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené.

Student zaměstnancem

Pokud je student evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu – minimální mzdy, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnaného studenta pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (to znamená, je-li hrubý příjem nižší než 20 800 Kč), musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. Co se týká této věkové hranice u studentů, jedinou výjimku představují studenti prvně studující v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice při splnění podmínek definovaných v ustanovení § 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  

Nástup do zaměstnání a „státní kategorie“

Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel v osmidenní lhůtě současně kódu „G“, kterým oznamuje „státní kategorii“ při nástupu nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se samostatně použije také v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání, typicky v souvislosti s počátkem studia na střední nebo vysoké škole.

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy například i nižší než 4 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Podmínkou pro použití tohoto postupu je skutečnost, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:

• u dohody o pracovní činnosti alespoň 4 500 Kč
• u dohody o provedení práce alespoň 11 500 Kč

Ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 z. č. 48/1997 Sb.

Podívejme se formou příkladů na zaměstnávání studentů v právních podmínkách roku 2025.

Příklad č. 1

Se studentem byla uzavřena dohoda o provedení práce na období 1. 1. – 31. 8. 2025 měsíčním příjmem kolem 11 000 Kč, v žádném z měsíců nedosáhla 11 500 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1. 9.  s příjmem 12 000 Kč již za měsíc září, přičemž je předpoklad, že i v dalších měsících roku 2025 bude příjem zaměstnance alespoň 11 500 Kč. Do práce nastoupil tento student dne 4. 9.

Výší příjmu za měsíce leden až srpen nezaložila tato dohoda účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 12 000 Kč, dohodnutá od 1. 9. již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:

• v zákonné dvacetidenní lhůtě (viz výše) přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 4. 9.
• odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu

V průběhu trvání dohody od září by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc v situaci, kdyby příjem poklesl pod rozhodnou částku 11 500 Kč.

Příklad č. 2

Student pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 2. ledna do 30. června s příjmem pohybujícím se v rozpětí od 6 000 Kč do 8 000 Kč. Z důvodu přechodného omezení zakázek činil příjem za březen 4 400 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože se osoba z důvodu příjmu nedosahujícího 4 500 Kč nestane v měsíci březnu z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 28. 2. a opětovně jej přihlásí k datu 1. 4. V souvislosti s ukončením dohody použije kód „O“ s datem 30. 6.

V měsíci březnu nevznikne zaměstnanému studentovi ve zdravotním pojištění problém, protože je průběžně evidován u zdravotní pojišťovny jako nezaopatřené dítě neboli osoba, za kterou je plátcem pojistného stát.

Příklad č. 3

Student má souběh zaměstnání s podnikáním, zaměstnání považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Toto zaměstnání je ukončeno k 30. 6. Přehled za rok 2024 byl podán v měsíci dubnu 2025.

Při souběhu zaměstnání s podnikáním je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Z pozice studenta platí tyto podmínky:

• v rámci samostatné výdělečné činnosti není povinností studenta platit zálohy za měsíce leden až červen
• od července (přesněji již za červenec) musí začít platit zálohy na pojistné vypočtené podle výsledků své podnikatelské činnosti za rok 2024 podle podaného Přehledu o výši daňového základu. Tato záloha může být i nižší než 3 143 Kč, což je minimální záloha pro ty OSVČ, pro které minimum ve zdravotním pojištění platí. Záloha za červenec je splatná v období od 1. 7. do 8. 8. Od ledna 2026 již zálohy platit nemusí, naposledy zaplatí zálohu za prosinec 2025.

Po skončení roku 2025 podá student-OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu a pokud byl jako student registrován u zdravotní pojišťovny po celý rok 2025, neplatí pro něj při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.

Příklad č. 4

Studentka v červnu neudělala státní závěrečnou zkoušku na vysoké škole. Dne 1. 8. 2025 dovršila věku 26 let. Je zaměstnána od 1. 1. 2025 na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem 14 000 Kč měsíčně. Dokdy je za ni plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát?

V zákoně o vysokých školách je uvedeno, že dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Není zde stanoveno, v jakém termínu musí být státní zkouška vykonána, zda v termínu řádném nebo „náhradním“. Podmínkou je, že studium musí být ukončeno vykonáním stanovené zkoušky. Do dne takového ukončení studia (anebo do dovršení 26 let věku) zůstává osoba studentem a tím i nezaopatřeným dítětem s platbou pojistného státem.

Z uvedeného vyplývá, že za tuto osobu bude stát plátcem pojistného do data 1. 8. 2025 včetně. To znamená, že za měsíc červenec ještě může zaměstnavatel odvést pojistné z vyměřovacího základu 14 000 Kč bez dopočtu do minima. Ovšem za měsíc srpen musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu 20 129,03 Kč [(30:31) x 20 800], tedy za 30 kalendářních dnů, kdy již nebyl u zdravotní pojišťovny nárok na „státní kategorii“. Při příjmu 14 000 Kč tak bude proveden dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 20 129,03 Kč podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) a § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb. Zaměstnavatel současně oznámí zdravotní pojišťovně kódem „F“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele ukončení nezaopatřenosti k datu 1. 8. 2025.