Rok 2025 přinesl novinky v oblasti pracovního práva. S účinností od 1. ledna a 1. června vstoupily v platnost změny, které se dotýkají zaměstnanců i zaměstnavatelů napříč všemi sektory. Zahrnují zavedení samorozvrhování pracovní doby, změny v oblasti výpovědních důvodů, změnu délky zkušební doby či možnost práce mladistvých již od 14 let během letních prázdnin.

Změny s účinností od 1. ledna 2025:

Nový § 87a zákoníku práce zakotvuje možnost sjednání samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem:

• Zaměstnavatel se zaměstnancem může uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec bude za sjednaných podmínek sám rozvrhovat pracovní dobu do směn. Dohodu lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu i bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.

• Novela má mimo jiné vyřešit problematické rozvrhování směn dohodářům zakotvené předchozí novelou zákoníku práce.

• Samorozvrhování lze od 1. ledna 2025 sjednat nejen při práci na dálku, ale i při práci na pracovišti zaměstnavatele, a to jak u zaměstnanců pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tak v pracovním poměru.

• Uzavřou-li strany dohodu o samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, musí být naplněna průměrná týdenní pracovní doba ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období 26 týdnů po sobě jdoucích (jen kolektivní smlouva může vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích).

• Nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak, uplatní se pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty a dalších případech zaměstnavatelem stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je povinen zaměstnavatel předem určit.

• Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, není-li dohodnuto nebo zákonem či vnitřním přepisem stanoveno jinak.

• Další změny: zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru, zavedení zaručeného platu, zavedení zákonné valorizace minimální mzdy, postup při pluralitě odborových organizací, možnost dohodnout u zaměstnanců ve zdravotnictví zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu, úprava příplatků pro zaměstnance ve zdravotnictví.

Změny s účinností od 1. června 2025 (tzv. flexinovela zákoníku práce):

• Změny v délce a podmínkách sjednání a dodatečného prodlužování zkušební doby. Nově je zkušební doba limitována 4, resp. 8 měsíci (u vedoucích zaměstnanců) a lze ji v rámci tohoto limitu i dodatečně prodlužovat písemnou dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
  
  
• Výjimka ze zákazu řetězení pracovních smluv na dobu určitou, pokud se jedná o náhradu za zaměstnance nepřítomného po dobu mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené; pak může být pracovní poměr opakován i více než dvakrát, celková doba trvání ale nesmí přesáhnout 9 let.

• Rozšířená povinnost zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní práci i pracoviště. A to: po skončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), mateřské nebo otcovské, rodičovské (přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let), doby poskytování dlouhodobé péče, doby ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiné osoby, výkonu veřejné funkce, činnosti pro odborovou organizaci nebo vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.

• Změny v počítání běhu výpovědní doby – nově počíná dvouměsíční výpovědní doba běžet již dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Výpovědní doba končí v den, který se s tímto číslem shoduje; není-li takový dan v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.

• Zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc, pokud je výpověď zaměstnanci dána z důvodu nesplňování předpokladů nebo požadavků pro výkon práce, z důvodu porušování pracovní kázně nebo jiného porušování předpisů souvisejících s vykonávanou prací a z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností v pracovní neschopnosti.

• Sloučení dosavadních výpovědních důvodů ze zdravotních důvodů (již nebude rozlišováno, zda dlouhodobé pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní práci má původ v pracovním úrazu nebo nemoci z povolání).

• Zakotvení nového výpovědního důvodu – dosažení maximální přípustné expozice na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

• Mladiství od 14 let mohou nově vykonávat lehké práce během letních prázdnin, a to i v případě, že dosud neukončili povinnou školní docházku.

• Zaměstnanci, kteří ukončí pracovní poměr kvůli dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti (např. kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání), nově obdrží zvláštní náhradu. Ta bude hrazena ze zákonného pojištění zaměstnavatele a odpovídat 12násobku průměrného měsíčního výdělku.

• V mimořádných situacích, které vyžadují okamžitý zásah (např. obnova dodávky elektřiny), bude možné zkrátit minimální denní odpočinek na šest hodin. Tento zkrácený odpočinek musí být zaměstnanci nahrazen následující den. („Je-li to nezbytné k odvrácení havárie, živelní události nebo jiné mimořádné události, popřípadě k odstranění či zmírnění jejich bezprostředních následků, může být odpočinek zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku“)

• Se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel vyplácet mzdu, plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně jiné než česká koruna (musí být k této měně vyhlašován ČNB kurz devizového trhu). Tato možnost je dána zaměstnancům specifikovaným v ustanovení § 143 odst. 1 písm. a)-e) zákoníku práce.