V osmdesátých letech minulého století Evropská unie přehodnotila svůj přístup k BOZP a vytvořila novou filozofii. Co si pod tím představit? Jednalo se zejména o zrušení dosavadních předpisů a vydáním Směrnice Rady č. 89/391/EHS, o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tato směrnice se stala nejen základem pro vytvoření legislativního rámce BOZP, ale především právním garantem prosazení nové filozofie. V novém pojetí BOZP jsou na zaměstnavatele kladeny povinnosti ze tří zdrojů – legislativa (včetně ostatních předpisů k zajištění BOZP), vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a kategorizace práce.

Co obnáší nové pojetí BOZP?

Nový, systémový, přístup k BOZP již neřeší jen negativní problémy výrobních procesů, ale i předcházení těmto aspektům, tzn. prevenci (udělat vše pro to, aby k nežádoucí události nedošlo, a připravit se na to, co dělat, když k ní dojde). Nezaměřuje se jen na stroje, zařízení a pracovní prostředí, ale i na lidský faktor a kulturu práce. Proto BOZP dnes zahrnuje bezpečnost, pohodu, sociální ochranu a ochranu zdraví. BOZP již není záležitostí pouze bývalého „bezpečnostního technika“, resp. Odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, jak tomu bylo v době starého technického přístupu, ale vedení firmy (top managementu a všech ostatních vedoucích zaměstnanců), a též všech ve firmě pracujících zaměstnanců.

Propojenost BOZP s firemní kulturou

V dnešní době je pojetí BOZP velice obsáhlé. Je řada věcí, které BOZP ovlivňují, a naopak které ovlivňuje ona. Jedním ze zásadních faktorů, které významně ovlivňují její úroveň, je firemní kultura.

Do firemní kultury patří přesvědčení, postoje, domněnky, normy a hodnoty firmy. Není tím myšleno jen pouhé stanovení pravidel jednotné formální podoby korespondence či vnitřní značení v budovách firmy nebo styl oblékání zaměstnanců (Dress Code), jak by se mohlo zdát. Opravdu toho není málo. Jedná se o mnohem více. Dalo by se nazvat, že je to vnitřní vnímání a postoje zaměstnanců firmy, které se dotýkají chodu a existence firmy. Nejedná se tedy pouze o psaná pravidla, ale i o nepsaná.

V České republice je asi ze 70 % příčinou, proč lidé pracují nebezpečně, jejich neochota pracovat bezpečně. Také v Německu a Rakousku existují zaměstnanci, kteří nejsou ochotni bezpečně pracovat, avšak jejich podíl je výrazně nižší. Důvodem toho je mimo jiné firemní kultura, k níž se velmi významně přidružují kultura dané profese. Důsledkem toho i ve firmách se zahraničním managementem na území České republiky je vyšší předpoklad vzniku pracovních úrazů, než v jiných zemích, kde firmy působí, právě z důvodu, že zaměstnanci nejsou ochotni pracovat bezpečně. Proto v České republice tyto firmy musí vytvářet mnohem větší tlak na dodržování jejich firemní kultury.