V čem spočívá významná změna u neplaceného volna a neomluvené absence? Jak se pro účel vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění posuzují příjmy z více dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Jaké jsou dopady změn v zákoně o daních z příjmů do zdravotního pojištění?

V následujícím textu je souhrnně uveden přehled nejdůležitějších změn ve zdravotním pojištění, ke kterým dochází s účinnosti od data 1. 1. 2015. ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY na částku 9 200 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění zejména:

1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance

• Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.

2) Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů

• Za osobu bez zdanitelných příjmů se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ nebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 9 200 Kč, tedy 1 242 Kč.

3) Nekolidující zaměstnání

• Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 600 Kč.
• U zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, je minimální mzda i po datu 1. 1. 2015 nadále určena částkou 8 000 Kč. To znamená, že výše příjmu této osoby může v tzv. nekolidujícím zaměstnání nadále činit nejvýše 4 000 Kč.