Při každém celoplošném sčítání lidu se vyhodnocují i údaje o vzdělání obyvatelstva. Zajímalo mne, k jakým změnám ve vzdělání došlo od roku 1980 a jaké trendy ve vzdělávání by bylo možné z takových statistik vyčíst v souvislosti s informacemi, které se kolem nás točí v posledních letech.

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Základní vzdělání

Podle statistik Českého statistického úřadu výrazně klesl počet obyvatel, kteří měli pouze základní vzdělání (ať už dokončené či nedokončené). V roce 1980 mělo základní vzdělání 45% obyvatel, což je téměř polovina hodnoceného obyvatelstva. V roce 2011 už to bylo jen 18% obyvatel. Daří se tedy zvyšovat základní gramotnost obyvatelstva, což je v 21. století skvělá zpráva. Těžko však z tohoto grafu posoudíme, zda-li úroveň základního vzdělání vzrostla, poklesla nebo se drží na podobné úrovni jako před třiceti lety.

Střední vzdělání

33% obyvatel dosáhlo ve svém životě na střední odborné vzdělání. Tato hodnota se shoduje v letech 1980 a 2011, zde není patrný žádný trend.

Úplné střední odborné vzdělání přiznalo při sčítání obyvatelstva v roce 2011 celých 20% obyvatel. Oproti roku 1980 došlo k nárůstu o 7%.

Podle ohlasů z pracovního trhu, v posledních zhruba  deseti letech roste poptávka po technicky vzdělaných a manuálně zručných pracovnících, kteří mají buď výuční list s maturitou nebo odbornou střední školu s maturitou. Na trhu chybí mladší generace lidí, kteří by měli odborné vzdělání. Naše současná společnost potřebuje pověstné zlaté české ručičky.

Vyšší vzdělání

Zajímavý trend je patrný ve vyšším vzdělání, kam spadají vyšší odborné školy, podnikové instituty a kurzy na vysokých školách. Vyšší vzdělání je spíše módou až doby porevoluční. Před rokem 1989 vyšší úroveň vzdělání prakticky neexistovala, respektive existovalo velice málo institucí, kde mohli lidé tuto úroveň vzdělání získat.

Vysokoškolské vzdělání

Jasný trend je patrný ve vysokoškolském vzdělání. V roce 1980 mělo vystudovanou vysokou školu jen 5% obyvatel ČR, v roce 1991 7%, v roce 2001 již 9% a v roce 2011 to bylo celých 12% obyvatel. O rostoucím počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí se v poslední době hodně mluví. Řeší se, zda-li je tento trend správný či nikoliv. Napříč společností existují různé názory.

Zaměstnavatelé obecně dávají přednost těm žadatelům o práci, kteří mají praxi v oboru. Mnohdy tak vysokoškolský titul může sloužit jen jako určitý předpoklad pro to, aby se zájemci mohli o pracovní místo alespoň ucházet a v první fázi mohli reagovat na pracovní nabídku. Ovšem v další fázi výběrového řízení často neuspějí, protože nemají potřebné praktické znalosti a zkušenosti, které nedokázali během studia na VŠ získat.