Znáte někoho, kdo nezažívá stres? Já moc takových lidí neznám. Znám ale lidi, kteří to se stresem umí – zvládnout jej pro ně není takové sousto jako pro ostatní.

Faktem je, že si to někdy dokážeme sami pěkně zkomplikovat a stres spíš posílit než oslabit. Jsme mistři na to, abychom si představovali nejhorší možné scénáře, říkali si, že ta věc určitě nepůjde zvládnout, brali na sebe spoustu úkolů, které doopravdy nejdou všechny stihnout. Často na sebe klademe vysoké nároky a vytvoříme si před něčím odpor, ještě než se do toho pustíme. Život a práci pak trávíme v napětí, je pro nás těžké si odpočinout a pustit nepříjemnosti z hlavy. Stres nad námi přebírá kontrolu, řídí nás vnitřní hlas, který říká „to se ti nepodaří zvládnout“.

Zkuste jednoduchou věc, která Vám pomůže si se stresem poradit. ZASTAVTE SE. Ať už je to chvilka mlčení než odpovíte, pětiminutová pauza než budete pokračovat v těžkém rozhovoru, 10 minut klidu v pracovním dni, večerní relaxace nebo týdenní odmlčení se v dlouhotrvajícím sporu. Jakmile vystoupíte z rozjetého vlaku stresu, váš mozek bude mít šanci se v situaci lépe zorientovat a převzít nad ní kontrolu – stačí často jen chvilka a cítíte rozdíl. Jaký je smysl toho, co dělám? O co mi jde, co je cílem? Co mi brání v jeho dosažení? Co ve mě vyvolává strach? Jaké mám možnosti? – to vše si stačíte při zastavení srovnat v hlavě. Zastavení neznamená zbrzdit akci. Jakmile si vydechnete, udělejte to, co vám váš vnitřní hlas poradil. Nemusí vždy mířit správně, vždy to ale bude lepší než udělat to, co nám radí stres.

Nejdřív je potřeba se zastavit, aby se mohla stát změna. To je osvědčené pravidlo, které platí i v psychoterapii. Zkoušejte to a dočkáte se výsledků. Občas se to povede, občas pojede ve starých kolejích. Tak to chodí. Ale pokaždé, když se Vám podaří udělat drobnou změnu, budete si to pamatovat a posílí Vás to do budoucna. Budete vědět, že jste to vy, kdo řídí běh věcí, ne stres.