Hned na úvod přijměte mou omluvu. Vím, že příspěvky v blogu nemají být příliš dlouhé, ale dnes musím udělat výjimku. Téma o smyslu našeho konání považuji za nejklíčo-vější a aby to mělo smysl, bude to delší. Jen pro jednou, slibuji. Nedělám to z rozmaru. Jde o to, že já jsem za lekci o důležitosti smyslu pro podnikání a život celkově zaplatil dost vysoké školné. Několik milionů korun – nekecám. Takže bych vám teď mohl nějakou tu kačku ušetřit.

Začnu možná trochu extrémním příběhem. Znáte jméno Viktor Emil Frankl (1905 – 1997)? Pokud ne, pak vězte, že to byl rakouský neurolog a psychiatr a zakladatel psychoterapeutického směru zvaného logoterapie. Základní myšlenkou tohoto směru je poznání, že má-li být člověk „v pohodě“ musí jeho život dávat smysl. Frankl na to přišel, když byl za války v koncentráku. Sledoval příběhy svých spoluvězňů a zjistil, že přežili ti, kdo měli proč žít. Pro které mělo přežití smysl. Dokázal poznat, který člověk má ještě šanci a kdo už překročil Ru-bikon a „zabalil to“. Komu ještě dává život smysl a komu už ne. A život bez smyslu nemá smysl.

Rozhodně si takovou životní zkušenost odpustím, ale když se na to podíváte obecně, pak podnikání bez smyslu opravdu ztrácí smysl. A ztratíte-li smysl, pak vás všechny ty pro-blémy, nezdary, nepovedenosti a komplikace udolají. Jenže bez nich to nejde. Představa, že se jim lze vyhnout nějakou přípravou, analýzou, kupou informací, tabulek a grafů je iluzí. Spíš naopak. Čím víc se do těch rozborů a teorií zaplétáte, tím víc neznámých na vás útočí a tím bezradnější si připadáte. Chybám, omylům, nezdarům a průšvihům se nelze vyhnout. Smiřme se s tím.

Vlastně jsem takto prožil dlouhá léta svého podnikání. Stále jsem přemýšlel jak udělat to či ono, jak zařídit, aby se chyby nestávaly. Aby všechno a vždy bylo pod kontrolou, vy-myšlené. Koneckonců i spousta knih o podnikání vám doporučuje všelijaké analýzy a teorie, jak věci ovládnout. Pro všechno to plánování, kalkulování a hledání řešení jsem ztratil ze zře-tele, proč to vlastně dělám. Když si dnes zpětně probírám krach mé první firmy po 12-ti letech existence a jsem k sobě poctivý a nemažu sám sobě medy kolem huby, pak musím přiznat, že klíčem k mému krachu byla ztráta smyslu. Jenže tehdy jsem to nedokázal poznat a tak jsem stejnou chybu udělal podruhé. Naštěstí jsem nedošel až ke krachu firmy, ale „jen“ k těžké depresi, která mi nakonec to poznání odkryla.

Pochopil jsem, že klíčovou otázkou podnikání a lidského života obecně není otázka „Jak?“, ale otázka „Proč?“. A víte v čem je ten vtip? Můžete si to zkusit. Udělejte si chvíli času, v klidu si někde sedněte a pak si řekněte, co byste chtěli dokázat, nějaký cíl. Až to bude-te mít, zkuste vymyslet JAK byste tohoto cíle měli dosáhnout. Co byste měli udělat a jak bys-te to měli udělat, abyste se ke svému cíli dostali. A jsem si jist, že před vámi začnou vyvstávat spousty otázek, na které nebudete znát odpovědi, zjeví se před vámi mnoho problémů, se kte-rými si nebudete vědět rady a popadne vás předtucha, že spousta dalších potíží čeká někde připravená, jen ještě nevíte kde a jaké. Celé to ve vás vyvolá pocit bezmoci a zmaru a řeknete si, že jste asi vymysleli nesmyslný a neuskutečnitelný cíl. Jistě, jsou na světě lidé, kteří něco podobného dokázali, ale to jsou nejspíš jiní lidé než vy. Jsou určitě chytřejší, schopnější, vědí něco, co vy nevíte, mají víc štěstí. Vy si musíte vystačit s těmi cíli, se kterými jste si vystačili doposud, tak jsou zkrátka rozdané karty.

A teď vám něco povím, něco, za co jsem svému životu zaplatil ty miliony. Tyhle úvahy jsou nesmysl. Celý fígl je v tom, abyste se přestali trápit otázkami JAK? a začali se vážně zabývat otázkou PROČ? Co nejpoctivěji, nejupřímněji a nejzodpovědněji. PROČ chcete to, co chcete. Moje žena mě v těchto chvílích často provokuje otázkou:“Co má být dobrým výsled-kem toho všeho?“ Nečekejte, že odpověď bude rychlá a jednoduchá. Bude přicházet postupně a možná vás samotné překvapí. Ale začne se dít ještě něco dalšího. Začnou se vám ukazovat i cesty k těm „JAK“. Svět vám začne otevírat vrátka. A je jen na vás, jestli najdete odvahu do nich vstoupit a za svým PROČ se vydat. To je na vás, svět chce vědět, jestli je vaše touha po dosažení vašeho cíle opravdová. Když budete hledat odpověď na otázku PROČ?, dáte tím vaší víře pevný bod a pokud bude vaše touha opravdová, máte dokonalé přemisťovadlo (to jsem si vypůjčil z Harryho Pottera), které vás přenese přes všechna ta zdánlivě neřešitelná JAK. Možná to někomu zní moc utopisticky, ale já vím, že to funguje. A pokud si myslíte, že k tomu musíte být dokonalí, pak se pletete. Nemusíte být dokonalí, abyste mohli něco začít, ale musíte začít, abyste se dokonalými stali. A věřte, že cesta, pokud na ní vytrváte, vás zfor-muje sama. V tom je její krása.

Nakonec ještě jedna poznámka. Jestli si myslíte, že odpovědí na vaše PROČ? by mělo být něco vznešeného jako záchrana lidstva nebo tak, věřte, že to není nutné. Nejsou dobrá a špatná proč. Mohou to být peníze stejně jako svoboda. Ukojení imaginace i touha sloužit věci. Je to na vás a počítejte s tím, že odpověď se bude v čase měnit, zpřesňovat, prohlubovat. V příštích pokračováních se budeme některým PROČ věnovat. Abych nezapomněl, jedna důle-žitá věc. Vaše PROČ by mělo být pozitivní. Hlavně kvůli vám, ale o tom příště.

Četli jste i ostatní díly?

• Proč lidé podnikají? (1. díl)
• Proč lidé podnikají? Víra (2. díl)