Díl první – Cestovní náhrady při tuzemských pracovních cestách

Zákoník práce říká, že pokud vás zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu, máte právo na náhradu nákladů. Obecně platí, že cestovní náhrady zaměstnavatel proplácí ve výši, kterou prokážete. Některé typy cestovních náhrad ovšem mají stanovená minima i maxima. Jejich výši určuje každoročně vyhláškou Ministerstvo práce a sociálních věcí – návrh vyhlášky je zpracován podle údajů Českého statistického úřadu. Od 1. ledna 2016 se mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravné pro podnikatelskou i státní sféru a průměrná cena pohonných hmot. Záleží rovněž na tom, jestli se vydáváte na tuzemskou služební cestu nebo vás zaměstnavatel posílá za hranice. Zajímá vás, kolik dostanete na jídlo a benzin v roce 2016? Přinášíme vám souhrn aktuálních novinek a změn.

Tuzemské služební cesty

Změny v cestovních náhradách za tuzemské služební cesty v roce 2016 shrnuje vyhláška č. 385/2015 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.

Kolik dostanete na jídlo?

• Při určení základních sazeb stravného se vychází z vývoje indexů cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování ve srovnání se statickými údaji, které byly vzaty jako základ pro zákonem stanového hodnoty.
• Pozitivní zpráva je, že výše stravného letos lehce vzroste. (Vývoj cen jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování totiž letos oproti předchozímu roku zaznamenal lehký nárůst.)
• Pro státní zaměstnance je stanovený minimální a maximální limit stravného, přičemž ve stanovených hranicích si sazbu určuje sám zaměstnavatel.
• V podnikatelské sféře je určena pouze minimální sazba stravného (nicméně platí, že peníze nad rámec maxima platného pro státní zaměstnance nejsou pro podnikatele daňově uznatelné náklady; částka se tak přičítá k zaměstnancově mzdě a odvádí se z ní sociální pojištění, zdravotní pojištění i daň z příjmů; viz § 24 zákona o daních z příjmů).

• Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty jsou uvedeny v § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Zákoník práce je uvádí dvakrát, protože paragraf 163 platí pro zaměstnance v podnikatelské sféře a paragraf 176 pro zaměstnance ve státní správě.
• Jestliže máte na služební cestě stravování kompletně zajištěné a placené, stravné již logicky nemůžete na zaměstnavateli vyžadovat.
• Bude-li zajištěná například jen snídaně nebo oběd, stravné se bude krátit. Za každé bezplatně poskytnuté jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, zaměstnavatel snižuje stravné až o:

• Stravné se v souladu s § 189 zákoníku práce zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. To je důležité zejména při krácení stravného.
• Zcela nárok na stravné ztrácíte, jestliže jste během služební cesty v délce 5 až 12 hodin dostane dvě jídla zdarma, nebo v případě služební cesty v délce 12 až 18 hodin tři jídla zdarma.

Kolik dostanete na ubytování?

• Pokud je pracovní cesta vícedenní a vyžaduje přenocování (mimo domov), musí zaměstnavatel zajistit nebo proplatit rovněž nocleh.
• Na ceně a formě ubytování se musíte se zaměstnavatelem předem dohodnout.

Kolik dostanete na cestovné?

• Na způsobu dopravy v rámci služební cesty je vhodné se se zaměstnavatelem předem domluvit. Pojedete-li na pracovní cestu vlakem nebo autobusem, případně poletíte-li, proplatí zaměstnavatel vaše výdaje podle doložených jízdenek (letenek).
• Pro účely služební cesty rovněž můžete využít služební vozidlo, přičemž náklady na pohonné hmoty hradí zaměstnavatel – na formě je vhodné se předem domluvit (např. tankovací palivové karty CCS, firemní kreditní karta nebo hotovostní záloha).
• Pokud nedostanete služební vozidlo, ale musíte využít vlastní nebo půjčený vůz (od rodičů, kamaráda či kohokoli jiného), zaměstnavatel by měl kromě pohonných hmot proplatit opotřebení vozidla. Na použití vlastního vozidla se však musíte se zaměstnavatele předem domluvit, v opačném případě si náhrady nemůžete nárokovat.
• Vyčíslení nákladů za pohonné hmoty lze provádět dvě způsoby (viz § 158 zákoníku práce).
• Zaměstnavatel proplatí spotřebu na základě doložených účtenek.
• Nebo vyjde z paušálu určeného vyhláškou, která se odvíjí od průměrných cen pohonných hmot. Zvolená cena paliva se vynásobí spotřebou vozu (dle údaje uvedeného v technickém průkazu) a počtem ujetých kilometrů

• Sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se při výpočtu cestovních náhrad podle § 189 zákoníku práce zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru.
• Za opotřebení vozu si může zaměstnanec (dle § 157 odst. 4 zákoníku práce) za každý ujetý kilometr účtovat ještě (nejméně):

* Použijete-li k pracovní cestě i vlastní přívěs k silničnímu motorovému vozidlu, musí vám zaměstnavatel základní sazbu náhrady za opotřebení navýšit (nejméně) o 15 %.